Původní kmeny a jejich osídlení v českých zemích

Původní kmeny a jejich osídlení v českých zemích České země jsou bohaté nejen na krásnou přírodu, ale také na zajímavou historii a kulturní dědictví. Když se podíváme do minulosti, zjistíme, že na území dnešního Česka žili původní kmeny, které zanechaly stopy svého osídlení dodnes. Prvními obyvateli českých zemí byli Keltové, kteří se zde usadili v prvním tisíciletí před naším letopočtem. Keltové byli zruční řemeslníci, kteří uměli zpracovávat kov, vyrábět keramiku a tkát látky. Jejich řemeslnické umění si dodnes můžeme prohlédnout v muzeích a archeologických lokalitách. Po Keltách se na scénu dostali Germáni, kteří sem přišli kolem roku 100 před naším letopočtem. Germáni byli bojovníci a lovečtí jedinci, kteří se živili převážně lovem a pastevectvím. Součástí germánských společností byla také řemeslnická produkce, jako například výroba nástrojů, zbraní a šperků. Další skupinou, která se usadila v českých zemích, byli Slované. Slované zde přišli v 6. století našeho letopočtu a postupně se zde rozšířili. Slovanské kmeny se dále dělily na západní a východní. Mezi západní slovanské kmeny patřili Lužičtí Srbové a Slezané, kteří se usadili na západě Čech a na území dnešního Slezska. Východní slovanské kmeny pak osídlily východní části Čech, Moravy a Slovenska. Slované byli zemědělci a pastevci, kteří uměli zpracovat půdu a chovat dobytek. Živili se taktéž lovem a rybolovem. Slované byli také velice vzdělaní a uměli psát a číst. Kromě zemědělské a řemeslné činnosti se však věnovali i obchodu a obchodování. Osídlení Slovanů v našich zemích můžeme nalézt na archeologických lokalitách, jako například v Mikulčicích nebo v Břeclavi. Kromě těchto tří hlavních etnických skupin, které se na území Česka usadily, zde probíhaly i další kulturní vlivy. Mezi nejvýznamnější z nich patří vliv Římské říše, která se rozkládala na západ od České republiky. Římští vojáci se zde usadili v některých oblastech, kde vznikla řada měnících se kultur. V důsledku těchto kulturních vlivů a stěhování kmenů se vytvořila v Českých zemích směsice různých etnických skupin, vůdčí rolí se pak ujali Češi a Němci. Je zajímavé si povšimnout, jak na toto smíšení různých etnik působí mnoho místních jmen a příjmení. Kromě toho, že některé vlastní názvy stále pocházejí z někdejších časů, příjmení často ukazují vzpomínky na tu či onu etnickou skupinu. Zajímavým příkladem mohou být příjmení: Novák nebo Novotný, které ukazují na to, že počátky těchto rodících se kmenů se dají vysledovat na stěhování Slovanů a Germánů do našich zemí. Dalšími příklady jsou jména jako: Malý, Hrádek, Kobylka, která ukazují na období středověku, kde byly nejčastější příjmení pocházející z vlastních zemědělských dělníků. Závěrem lze tedy konstatovat, že osídlení českých zemí bylo velice pestré a přetékalo různorodými kulturami. Dnes se naši předkové zde mohou vyjadřovat v mnohočetných místních jménech a především v příjmeních. Ty nás dodnes seznamují s postupným rozvinutím naší historie a odhalují nám, ze kterého kmenového zázemí jsme pocházeli.
  • Keltové byli prvními obyvateli našeho území, a to v prvním tisíciletí před naším letopočtem.
  • Germáni přišli na české území v roce 100 před naším letopočtem.
  • Slovanské kmeny se zde objevily v 6. století a postupně se rozšířily po celém území.
  • Kromě těchto tří hlavních etnických skupin se na území Česka usazovaly i další skupiny jako např. Římané.
  • Příjmení mohou sloužit jako ukazatel zdroje a původu.