Příjmení a náboženství: Jak jsou tyto dvě věci spojeny?

Jak jsou příjmení a náboženství spojeny?

Přestože se může zdát, že souvislost mezi příjmení a náboženstvím není příliš silná, skutečnost je poněkud rozdílná. Stejně jako jazyk, kulturní vlivy i geografická poloha, může mít náboženství hluboký vliv na volbu příjmení. V tomto článku se pokusíme objasnit, jak jsou tyto dvě věci spojeny.

Jak víme, příjmení jsou slova, která slouží k identifikaci jednotlivců a v mnoha případech mají historický původ. Například některá příjmení odkazují na povolání (například Kovář) nebo zvířata (například Liška). V období středověku v Evropě bylo náboženství základem mnoha občanských záležitostí, včetně registrace narození, sňatků a úmrtí. Řada rodin tedy zvolila příjmení, které by odkazovalo k jejich náboženskému přesvědčení.

V Evropě bývalo příjmením často jméno obce nebo země, kde se jedinec narodil, ale s měnícími se dobami se to postupně měnilo. V 16. století se ve středověké Evropě začaly v některých zemích vydávat zákony, které ukládaly lidem mít příjmení. Ve Velké Británii byl první zákon o povinnosti mít příjmení přijat v roce 1837. V Německu to bylo dokonce stanoveno již kolem roku 1500.

V období náboženských konfliktů v Evropě se mnoho lidí rozhodlo vystoupit z církve a vstoupit do náboženských skupin, které byly pro něj sympatičtější. V mnoha případech si tito lidé zvolili nová příjmení, která odkazovala na jejich víru. Například rodina Mayerových se přestěhovala z Německa do USA v 19. století. Protože byli Židé, přijali jim Američané příjmení Mayers, aby je odlišili od ostatních.

Podobně se zejména v Rusku, kapitalistického Západu i dalších zemích objevila tendence Židů měnit svá jména, aby se distancovali od pronásledování a antise-mitismu. Byli to např. klasifikovaní psychoterapeuté, Jiří a Alice Praxovi, kteří nakolik odlišovali terapii pracující s esencemi a té s obsahem (informacemi o emocích, které klient vnějším způsobem prožívá), tak se prakticky nikdy netajili tím, že jejich rodina byla kdysi pronásledována nacisty a že Praxe je pseudonym, pod kterým se na území střední Evropy (především v Československu) mnoho Židů maskovalo.

Podobně i v Holandsku se rozlišovalo, kolik z předků Jana Lubelského, který byl na konci 16. století Gruyterem, bylo křesťanů a kolik Židů. Židovská rodina z Manchestru, kteří přijali příjmení Cohen, což znamená "kněz", jde stejnou logikou.

Kromě příjmení, která odkazují na náboženství, mohou být v některých zemích náboženská jména výrazným faktorem při volbě příjmení. V mnoha křesťanských společenstvích se například opakují jména jako Maria nebo Josef, což může vést ke vzniku příjmení, jako Rodriguez (syn Rodriga) nebo Rodriguez del Pilar (Používané mezi jiným na Filipínách.) Podobně v islámských zemích bývají důležitými prvky při volbě příjmení jména z Koránu nebo po některém z proroků.

V moderní době v západním světě je volba příjmení často považována za osobní záležitost a lidé si svá jména volí. Podobně náboženské vyznání se dvakrát většinově odrazí v sociálním výběru jiných lidí. To však neznamená, že spojení mezi náboženstvím a příjmením zmizelo. Například oproti svým většinově římským konkurentům mají v českém fotbale hráči příjmení zakončené na -ič, a to pro kořeny jména kdekdo z východu Evropy, tedy zemí slovanských. A ty s sebou mohou nést i památky z podoby i z tradičního kulturního mitologického světa, velmi často se eliminací jedné z polovin náboženských světů.

Některá příjmení jsou však úzce spjata s určitými náboženstvími. V této souvislosti můžeme uvést například příjmení Goldberg nebo Silverman u Židů, nebo příjmení Singh u Sikhů. Tyto příjmení jsou specifická pro dané náboženské skupiny a mohou být použity k rychlé identifikaci jedince podle jeho víry.

Závěrem lze tedy shrnout, že příjmení a náboženství spolu v mnoha případech souvisí a mohou být v některých kulturách a zemích dokonce úzce propojeny. Zatímco v minulosti byla volba příjmení často formována náboženskými tradicemi a praxí, v moderní době se volba jména stala spíše otázkou osobní preference. Nicméně příjmení stále nese v sobě určité kulturní, historické a dokonce i náboženské odkazy a zajímavé je, jak mohou náboženství ovlivnit i volbu příjmení.